ZUŠ Jakuba Jana Ryby
Náměstí 23
262 42 Rožmitál pod Třemšínem
Připravujeme se na nadcházející období, které nazýváme "RYBŮV ROK 2025", jelikož si připomeneme několik výročí spojených s touto osobností.
Máme již více než 72 let dlouho trvající historii uměleckého vzdělávání v Rožmitále p. Tř. Postupem času se naše působení rozšířilo i do Bohutína, Hvožďan, Jinec, Milína a Obecnice. Nabízíme vzdělávání ve čtyřech oborech: hudebním, tanečním, výtvarném a literárně-dramatickém. Kapacita školy je 800 žáků a o kvalitě naší výuky svědčí fakt, že ji plně využíváte.
Ohlédnutí za chorvatským turné DOM a SOFE sledujte ZDE
Taneční obor dává svým žákům široký prostor pro realizaci v mnoha tanečních technikách, tudíž tanečnice a tanečníci mají nespočet příležitostí zkoušet a ověřovat své dovednosti na jevišti, při venkovních vystoupeních či v rámci akcí pro své nejbližší či naopak při programech pro školy.
Na pobočce Milín jsou hudebně – taneční pásma tradičním počinem s mezioborovým propojením už několik let.
Jednou až dvakrát během každého školního roku připravují učitelé (zejména Věra Obdržalová za hudební a Barbora Zaciosová za taneční obor) program pro mateřské školy a žáky 1. stupně základní školy z Milína a blízkého okolí, který je zaměřen na jedno vybrané téma, např. RYTMY ZIMY (12/2025), Z POHÁDKY DO POHÁDKY (12/2024), DEVATERO ŘEMESEL (04/2024), BUDE ZIMA, BUDE MRÁZ (12/2023) a další. Hudební a taneční část jsou většinou zpracované i prezentované v návaznosti na sebe, ale vyzkoušeli jsme si i kompletní propojení hudebního doprovodu, zpěvu a tance – viz např. DEVATERO ŘEMESEL. Hudební ztvárnění je zaměřené na všechny prvky, které se snažíme rozvíjet v hudebních dílnách u dětí z přípravky až po 2. ročník a s doprovodem často pomáhají žáci o něco starší, kteří už hrají v komorních seskupeních. Na tanečním provedení se podílejí všechny věkové kategorie s choreografií vytvořenou pro svou skupinu. Nápadité kostýmy a rekvizity vždy doplní celkový dojem.
V peřině je velká hudební komedie, kterou nastudovali literárně-dramatický (I. Procházková) a taneční obor ZUŠ JJR. Stominutový příběh s pohádkovými motivy přinesl divákům uvolnění, lehké zamyšlení, ale především notnou dávku humoru. Na malebném náměstí městečka stojí rodinná čistírna peří, kde dědeček objeví způsob, jak odstraňovat zlé sny a přinášet lidem radost. Jenže zákeřná Hilda, vykladačka snů, plánuje pomstu. Když dědeček záhadně zmizí, město se obrátí naruby a odhaluje se magický svět ukrytý přímo v peřinách.
Na jevišti Společenského centra se vystřídalo 75 účinkujících. Taneční choreografie respektovaly atmosféru 50. let 20. století, do nichž je příběh zasazen. Diváci mohli slyšet téměř všechny písně z filmového zpracování od R. Rypara, K. Svobody a hudební skupiny Kabát. Filmoví fajnšmekři jistě ocenili „ikonické pohyby“, které se promítly do jednotlivých tanečních obrazů.
Premiérové představení se setkalo s nadšenou reakcí publika a dlouhým závěrečným standing ovation, které potvrdilo, že úsilí a snaha účinkujících má smysl. V lednu 2026 se odehrály další 2 reprízy pro oba stupně ZŠ Rožmitál.
V rámci nadcházejícího Rybova roku 2025 vznikl mezioborový projekt, který si kladl za cíl znovuoživit literární dílo Jakuba Jana Ryby s názvem Radovánky nevinných dítek o Vánocích. Text byl napsán jako divadelní hra varující proti pověrám a zbytečnému strašení o adventu. Žáci LDO p. uč. Josefa Pekárka nazkoušeli v rámci přednesu scénickou podobu tohoto díla, které doprovodil Flétnový soubor pod vedením p. uč. Zdeňka Tesky, a celý výstup doplnili tanečnice-andělé p. uč. Michaly Vonešové a Markéty Junkové. Uvedení mělo dvě reprízy, a to v prosinci v kostele sv. Barbory v Pročevilech a v lednu v rámci Tříkrálového koncertu v rožmitálském kostele sv. Jana Nepomuckého.
Adventní kalendář v oknech budovy ZUŠ byl originálním projektem ZUŠ JJR, který symbolicky otevíral předvánoční čas prostřednictvím každodenních malých uměleckých zastavení. Každý všední den se v 17 hodin na budově školy rozsvítilo jediné okno, v němž se divákům odhalilo krátké hudební, taneční, či dramatické překvapení. Každé okénko mělo svůj osobitý charakter a prezentovalo jedinečný umělecký projev žáků, nebo samotných pedagogů. Pro ty, kteří se nemohli zúčastnit naživo, byl zajištěn živý přenos na facebooku školy. I díky tomu měl projekt výbornou sledovanost a sklidil velmi pozitivní ohlasy veřejnosti.
Koncept a režii projektu připravila Martina Suldovská, průvodní slova napsala Ivana Procházková. Podvečerní okénka moderovali studenti LDO Stanislav Gábor a Patrik Fressl. Krátké scénky k vybraným tématům zahráli žáci II. stupně LDO. O technické zajištění se postaral Olin Suldovský.
Projekt přinesl do adventního období pravidelný moment světla, radosti a sdíleného umění — malé slavnostní zastavení, na které se diváci těšili každý den.
Projekt Dvořák imerzivní, realizovaný ve spolupráci Památníku Antonína Dvořáka se ZUŠ JJR, Opera studio Praha a produkcí Goglmogl produktion, přináší unikátní umělecko-vzdělávací zážitek inspirovaný historickou fotografií z roku 1894. Ta zachycuje skladatele Antonína Dvořáka jeho rodinu a přátele. Představení umožňuje divákům doslova vkročit do minulosti — sledovat detaily Dvořákovy letní dovolené mezi jeho cestami do USA a procítit atmosféru jeho života.
Imerzivní inscenace spojuje hudbu, divadlo a ochutnávku — poskytuje novou dimenzi vnímání díla i doby skladatele. Díky spolupráci žáků a učitelů ZUŠ JJR a historickému zázemí v Památníku Antonína Dvořáka na Vysoké u Příbramě vznikl projekt, který nabízí hluboký a autentický zážitek: diváci nejsou jen pasivními pozorovateli, ale stávají se součástí příběhu a jeho prostředí.
Fotogalerie (30. 5.), Fotogalerie (4. 6.)
Články: Divadelní noviny, Opera plus, Harmonie
Paví očko je výpravné a nápadité představení, které spojilo taneční a literárně-dramatický obor I. Procházkové a žáky J. Pekárka. Diváky přeneslo do africké vesnice, kde se ztratil malý černoušek – Paví očko. Lev Cézar svolává sněm zvířat, aby odhalili tajemného únosce, a sovu spolu s divokým psem a želvou jmenuje hlavními detektivy. Příběh o dobrodružství, odvaze a spolupráci zvířat doplnily foto-projekce, které vytvořily živé kulisy.
Velký ohlas u diváků získala stínohra, při níž si tanečnice hrály s odrazem svých stínů za velkoplošným plátnem – stíny představovaly jednotlivá zvířata. Dalším vrcholem představení byl tanec „Stopy zvířat“, při němž tanečníci interpretovali typické pohyby vybraných zvířat, a současně se na zadní oponě objevovaly otisky jejich stop v souladu s prostorem, časem i rytmem. Tak vznikla působivá vizuální koláž.
Součástí představení byla i interaktivní anketa, kdy diváci tipovali, kdo unesl malého chlapce, a vítěz obdržel drobnou odměnu. Představení zaujalo pestrostí barev, sebejistými výkony dětí a výjimečnou kombinací tance, divadelního vyprávění a projekcí.
Kytice je jedinečné absolventské představení, které propojuje taneční a literárně-dramatický obor I. Procházkové v působivých prostorách rožmitálského zámku. Inspirací inscenace byl stejnojmenný film A. Brabce.
Diváci nejsou jen pasivními pozorovateli – hrací prostor se proměňuje spolu s příběhem a každý může na chvíli vstoupit do děje. Každá balada – Kytice, Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Lilie a Svatební košile – patří jednomu absolventovi a je zpracována buď tanečně, nebo dramaticky. Tanečnice zároveň recituje, a mimoslovný průvodce „Pachole“ aktivně zapojuje publikum do úkolů, které doplňují jednotlivé příběhy.
Výsledkem je moderní, interaktivní interpretace tradičních balad, která propojuje tanec, mluvené slovo a aktivní účast diváků a nabízí nezapomenutelný umělecký zážitek pro všechny smysly.
Vteřiny křehké je jednoaktové taneční představení na hudbu Jiřího Pavlici a kapely Hradišťan, které zachycuje kouzlo mrazivého zimního období. Večerem provází Anděl – Eliška Ottová, jenž přináší světlo do našich obyčejných šedých dnů a odkazuje na čistotu našeho nitra.
Nejmladší tanečníci zatančili choreografii „Měsíce“, která oslavuje jedinečnost a kouzlo každého měsíce v roce. Krásu zimního mrazu podtrhly krajkované kostýmy starších žáků, jejichž nasvícení UV světlem zvýraznilo jemnost a poetiku, kterou nám příroda svým čarováním nabízí. Závěr představení patřil Masopustu. Průvod typických masopustních maškar oslavoval období hodování a veselí. Tanečnice hravě pracovaly s textem až do chvíle, kdy se na jevišti objevila postava Smrtky, připomínající pomíjivost každého veselí.
Představení tak divákům nabídlo nejen estetický zážitek, ale i poetický příběh o cyklech života a proměnlivosti času.
Alenka v říši divů je syntetickým divadelním projektem žáků TO a LDO I. Procházkové, který propojuje tanec – zpěv - mluvené slovo - i projekci a vytváří tak výpravný muzikál o třech jednáních. Příběh sleduje Alenku, jež po vstupu do králičí nory putuje fantastickým světem plným zvláštních bytostí, proměn a nečekaných situací – od setkání s kočkou Šklíbou, Kloboučníkem či Vévodkyní až po chaotický soud Srdcové Královny.
Taneční složka byla výrazným hybatelem děje: baletní poetika „Květin“, či „Karetní hra“, charakterní tanec „Housenky“, moderní tanec „Plameňáků“, akrobatické prvky „Kloboučníka“, či vizuálně působivé černé divadlo v podobě „Šklíby“ dodaly každé scéně osobitý výraz. Zpěv všech účinkujících posouval příběh dál prostřednictvím písní skupiny Queen s novými texty Jana Duchka, doprovázených karaoke úpravou Dalibora Ondruška.
Na projektu se podílel také výtvarný obor, pod vedením Lucie Králové a Evy Peštové. Milena Kučerová vytvořila kočku Šklíbu v nadživotní velikosti. Ta měla bezesporu největší úspěch. Tělo kočky Šklíby se skládalo z několika samostatných částí, které se v choreografii rozkládaly a znovu spojovaly, měnily tvar, polohu i způsob pohybu. Vznikla tak snová postava na pomezí loutkového a černého divadla, využívající principy kubismu. Významným prvkem se stala nově využitá projekce, jež byla nedílnou součástí vyprávění.
Obnovená premiéra proběhla v dubnu 2023 pro I. stupeň ZŠ Rožmitál, ZŠ Hvožďany, ZŠ Obecnice a veřejnost. Derniéra 27. dubna 2023 vyvrcholila mimořádně emotivním duetem herce Davida Pospíšila a tanečnice Barbory Bernáškové.
Během covidového období, kdy žáci nemohli navštěvovat taneční obor osobně, se výuka konala distančně. Přesto naši tanečníci nezaháleli a i za těchto náročných podmínek pod vedením své vyučující pilně nacvičili choreografie různého charakteru.
Dokončené choreografie natočili v prostorách rožmitálského zámku, čímž vzniklo jedinečné DVD s názvem „Roztančený zámek“. Tento záznam je dnes důkazem, že píle, kreativita a odhodlání dokážou překonat i neobvyklé překážky a přinášejí hmatatelné výsledky. Projekt ukázal, že taneční umění může žít a rozvíjet se i v době omezeného kontaktu a nabízí inspiraci pro další vzdělávací i umělecké aktivity.
Louskáček představuje první baletní počin tanečního oboru ZUŠ JJR a zároveň jedinečnou mezioborovou spolupráci s oborem výtvarným. Představení zpracovává vánoční příběh malé dívky Klárky, jejíž hračka „Louskáček“ ožívá a mění se v krásného prince. Její sen však naruší boj s Myším králem. Na pomoc přicházejí cínoví vojáčci. Klára společně s princem putuje do země plné cukrovinek a pro jejich radost jim tančí sama Cukroví víla, Andělé i Dobroty.
Projekt je výjimečný nejen počtem účinkujících – téměř 70 žáků tančilo klasický baletní repertoár zcela poprvé na symfonickou hudbu P. I. Čajkovského – ale i způsobem zpracování, inspirovaným balanchinovskou verzí z roku 1993 (New York City Ballet). Diváky provázely namluvené vsuvky korepetitora Oldřicha Suldovského, které usnadnily orientaci v jednotlivých obrazech baletu.
Na projektu spolupracoval výtvarný obor žáků Mileny Kučerové a Ing. arch. Evy Peštové, který vytvořil veškeré kulisy a rekvizity nezbytné pro tuto světoznámou inscenaci. Louskáček tak propojuje tanec, hudbu, slovo, i výtvarné umění.
Mezioborový projekt žáků TO a LDO I. Procházkové vycházel z Hrubínovy veršované pohádky O Květušce a její zahrádce, která poeticky zachycuje proměnu přírody a vítězství jara nad zimou. Květuška zde symbolizuje probouzející se jaro, zatímco Zimice představuje vládu zimy, jež se snaží příchodu nového života bránit. Navzdory jejím nástrahám však Květuščina zahrádka v závěru rozkvete v celé své kráse.
Do představení se zapojilo 13 žáků literárně-dramatického oboru (I. Procházkové) ve věku 7–10 let a 61 tanečníků a tanečnic. Hlavní taneční role Květušky a Zimice ztvárnily mé bývalé žákyně - studentky 1. ročníku taneční konzervatoře – Štěpánka Šínová a Anna Vacková. Výrazným prvkem inscenace bylo zdvojení klíčových rolí Květušky, Zimice, Holubičky a Jeníčka, které se během představení plynule zaměňovaly. Divákům jsme tak nabídli vyrovnaný dialog mezi malými herci a tanečníky. Historicky první taneční duet Davida Hory a Aleny Čechové (Jeníček a Holubička) patřil k nejsilnějším dojemným okamžikům představení.
Vernisáž žáků VO pobočky Milín, vedených Petrou Peštovou a Lucií Královou, se uskutečnila v Podbrdském muzeu v Rožmitále p. Tř. a propojila všechny obory ZUŠ JJR – výtvarný, hudební, taneční i literárně-dramatický.
Inspirací pro taneční výstup byla antropometrie Yvese Kleina, kdy umělec natíral nahá těla modelek svou charakteristickou modří (IKB) a modelky ji obtiskávaly na plátno. Nejstarší žákyně tanečního oboru využily podobný princip – jejich řízená improvizace se opírala o doteky a otisky modré barvy na bílé plachtě (6 × 6 m) napnuté na zemi a jedné stěně. Avantgardní skladbu „Výlov rybníka“ (od kapely Už jsme doma) jim k tomu hráli učitelé ZUŠ pod vedením trumpetisty Adama Tomáška.
Diváci tak byli součástí tvorby a mohli sledovat vznikající obraz z ochozu muzea „teď a tady“. Díky bodovému svícení shora, do hry dále vstoupila i hra se stíny. „Je po všem… obraz je dokončen… a tanečnice se po zpěvu závěrečného verše Rybí oko sítě, hbitě zachytí tě… stávají jeho součástí“.
Projekt Zlatovláska byl prvotinou mezioborové spolupráce tanečního a literárně-dramatického oboru ZUŠ JJR (I. Procházková). Roztančená pohádka inspirovaná K. J. Erbenem a J. Kainarem vyprávěla příběh Jiříka, který díky schopnosti rozumět zvířatům dokáže splnit náročné úkoly a přivést svému králi princeznu Zlatovlásku.
Cílem projektu bylo přirozeně propojit mluvené slovo s tancem a prostřednictvím žáků různých věkových kategorií probudit zájem o kulturu u dětských i dospělých diváků. Představení ukázalo, že i studenti ZUŠ dokáží interpretovat hodnotné umělecké dílo a vytvořit inscenaci s jasným výtvarným, tanečním i dramaturgickým konceptem. Žáci od 5 do 15 let odehráli 5 repríz, a to pro MŠ Rožmitál, I. stupeň ZŠ Rožmitál, ZŠ Obecnice a denní stacionář seniorů Příbram. Představení tak shlédlo téměř třináct set diváků. Derniéra se uskutečnila 29. ledna 2015.
Představení získalo velmi pozitivní hodnocení od školské inspekce, která projekt označila za kvalitní umělecké dílo (iniciátor Martin Krupa, školský inspektor). Dále vyšel pochvalný článek v Třemšínských listech, který iniciovali rodiče studentů.
MHF pořádaný společností Multifest – zastoupený Olinem Suldovským, proměnil rybník Hořejší Obora v Příbrami v jedinečnou scénu, kde se hudba a tanec setkaly s živou přírodou. Třídenní akce nabídla návštěvníkům celodenní program plný koncertů, vystoupení a uměleckých projektů, které se odehrávaly na unikátním plovoucím koncertním variabilním pódiu.
Festival otevřel prostor pro spolupráci s tanečním oborem ZUŠ JJR. Vybrané choreografie byly zasazeny přímo do prostředí rybníka a jeho okolí, bez použití tradičních kulis. Díky tomu se tanečníci stali přirozenou součástí krajiny a jejich interpretace mohla oslovit také náhodné publikum na břehu – lidi, kteří běžně kulturní instituce nevyhledávají.
Projekt tak nejen rozšířil kulturní nabídku města Příbram, ale zároveň inspiroval veřejnost k otevřenějšímu, aktivnějšímu vztahu k umění v jeho různých podobách – hudbě, tanci i divadlu. Festival ukázal, že umění může vznikat kdekoli a pro každého, stačí mu dát prostor.
(...)
